Milý deníčku...

Milý deníčku,

od té doby, co jsem nezaměstnaná jsem vyměnila lahodnou kávu za dost silný kávový roztok, ke kterému podávám většinou dvojku červeného vína místo mléka. Mnozí si můžou myslet, že je to podivná kombinace. Já jsem s ní nicméně plně spokojena. Při této kombinaci nápojů jsem rozhodně výkonnější, než před tím. Takže dle zkušenosti jsem zjistila, že zdravý životní styl není nic pro mě. A jak jsem se dostala zrovna k takovému medikamentu? Během dvou měsíců se toho hodně změnilo . Konečně jsem se odhodlala vystoupit z řady. Plně se začít věnovat činnostem, který jsou opravdu smysluplný. Po ani ne tak dlouhé rozvaze jsem dala okamžitou výpověď z dosti prosperující společnosti. Poklepávám si pomyslně po rameni a běžím po sléze do nejbližší trafiky. Zapaluji si první cigaretu  a nemůžu se nabažit pohledu při vdechování, jak mi pomalu cigareta mizí pod žhavým popelem. Jsme opět spolu.

První krok byl za mnou. Jsem na pracovním úřadě a přijímám podporu od našeho fungujícího státu. Ale nemusíš se bát deníčku, nehrnu se do záhuby. Ba naopak, dost věcí jsem začala vnímat. Po mým nynějším životním stylu jsem si začala uvědomovat, že život je dost proměnlivý a netřeba se upínat na určitý věci, či dokonce lidi. Proto jsem to vzala pevně do vlastních rukou a začala jsem jednat. Vyměňuji totiž pneumatiku okolo mého pasu za zážitky.  A strastím okolo mě se jenom směji. Nevím teda jestli ten můj úsměv je z toho uvědomění, nebo z mnoha vína, co jsem vypila. Nicméně je to za mnou.

A co teď? Teď tady sedím a lepím girlandy na náš Sobotní dobročinný brunch, který pořádáme pro výběr peněz, na opravu oken v jednom azylovém domě. Sedím tady jako šedá myška a lepím ty trojúhelníčky uprostřed manželský přestřelky. Koukám jen z jedno na druhého a usmívám se. Ale napadá mě jedna taková myšlenka milý deníčku. Někteří lidé prostě k sobě patří.  Přesto, že spolu zažili hodně nepříjemných věcí, které je dokonce mohly vést k myšlence, že by spolu ani být neměli, tak se navzájem neskutečně rozvíjí. Když si je představím jako samostatný jedince, tak už to nebudou oni. A o to víc jsem ráda, že jsem šla dál.

Já jenom doufám, že omluvíš moje slova milý deníčku. Nemusí být pro tebe zrovna smysluplný. Hlavní je, že vím o čem mluvím. Nicméně není se čemu divit, po litrech kávy a vína, co jsem dnes vypila. Taky ti doporučím jednu takovou věc. Až budeš chtít místo vitamínů začít brát na dobrou náladu třezalku jako já, tak ji nepožívej na slunci. Není to nic příjemného. A to mi věř.

Pac a pusu Tvoje Danka.